Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона

Получены точные значения верхних граней приближений на классах периодических сопряженных дифференцируемых функций их интегралами Абеля - Пуассона в равномерной и интегральной метриках....

Повний опис

Збережено в:
Бібліографічні деталі
Дата:2009
Автори: Жигалло, К.М., Харкевич, Ю.І.
Формат: Стаття
Мова:Ukrainian
Опубліковано: Інститут математики НАН України 2009
Назва видання:Український математичний журнал
Теми:
Онлайн доступ:http://dspace.nbuv.gov.ua/handle/123456789/166207
Теги: Додати тег
Немає тегів, Будьте першим, хто поставить тег для цього запису!
Назва журналу:Digital Library of Periodicals of National Academy of Sciences of Ukraine
Цитувати:Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона / К.М. Жигалло, Ю.І. Харкевич // Український математичний журнал. — 2009. — Т. 61, № 1. — С. 73-82. — Бібліогр.: 19 назв. — укр.

Репозитарії

Digital Library of Periodicals of National Academy of Sciences of Ukraine
id irk-123456789-166207
record_format dspace
spelling irk-123456789-1662072020-02-19T01:25:36Z Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона Жигалло, К.М. Харкевич, Ю.І. Статті Получены точные значения верхних граней приближений на классах периодических сопряженных дифференцируемых функций их интегралами Абеля - Пуассона в равномерной и интегральной метриках. We obtain the exact values of upper bounds of approximations of classes of periodic conjugate differentiable functions by their Abel–Poisson integrals in uniform and integral metrics. 2009 Article Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона / К.М. Жигалло, Ю.І. Харкевич // Український математичний журнал. — 2009. — Т. 61, № 1. — С. 73-82. — Бібліогр.: 19 назв. — укр. 1027-3190 http://dspace.nbuv.gov.ua/handle/123456789/166207 517.5 uk Український математичний журнал Інститут математики НАН України
institution Digital Library of Periodicals of National Academy of Sciences of Ukraine
collection DSpace DC
language Ukrainian
topic Статті
Статті
spellingShingle Статті
Статті
Жигалло, К.М.
Харкевич, Ю.І.
Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона
Український математичний журнал
description Получены точные значения верхних граней приближений на классах периодических сопряженных дифференцируемых функций их интегралами Абеля - Пуассона в равномерной и интегральной метриках.
format Article
author Жигалло, К.М.
Харкевич, Ю.І.
author_facet Жигалло, К.М.
Харкевич, Ю.І.
author_sort Жигалло, К.М.
title Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона
title_short Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона
title_full Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона
title_fullStr Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона
title_full_unstemmed Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона
title_sort наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами абеля - пуассона
publisher Інститут математики НАН України
publishDate 2009
topic_facet Статті
url http://dspace.nbuv.gov.ua/handle/123456789/166207
citation_txt Наближення спряжених диференційовних функцій їх інтегралами Абеля - Пуассона / К.М. Жигалло, Ю.І. Харкевич // Український математичний журнал. — 2009. — Т. 61, № 1. — С. 73-82. — Бібліогр.: 19 назв. — укр.
series Український математичний журнал
work_keys_str_mv AT žigallokm nabližennâsprâženihdiferencíjovnihfunkcíjíhíntegralamiabelâpuassona
AT harkevičûí nabližennâsprâženihdiferencíjovnihfunkcíjíhíntegralamiabelâpuassona
first_indexed 2025-07-14T19:09:31Z
last_indexed 2025-07-14T19:09:31Z
_version_ 1837650599673331712
fulltext UDK 517.5 K. M. Ûyhallo, G. I. Xarkevyç (Volyn. nac. un-t, Luc\k) NABLYÛENNQ SPRQÛENYX DYFERENCIJOVNYX FUNKCIJ }X INTEHRALAMY ABELQ � PUASSONA* We obtain the exact values of upper bounds of approximations on the classes of periodic conjugate differentiable functions by their Abel – Poisson integrals in the uniform metric and integral metric. Poluçen¥ toçn¥e znaçenyq verxnyx hranej pryblyΩenyj na klassax peryodyçeskyx soprqΩen- n¥x dyfferencyruem¥x funkcyj yx yntehralamy Abelq � Puassona v ravnomernoj y ynte- hral\noj metrykax. Nexaj C � prostir 2π-periodyçnyx neperervnyx funkcij, u qkomu norma zada- [t\sq za dopomohog rivnosti f C = max ( ) t f t , L∞ � prostir 2π-periodyçnyx neperervnyx vymirnyx sutt[vo obmeΩenyx funk- cij z normog f ∞ = ess sup ( ) t f t , L � prostir 2π-periodyçnyx sumovnyx na periodi funkcij, de norma zadana ta- kym çynom: f L = f 1 = 0 2π ∫ f t dt( ) . Çerez Wp r (p = 1 ta p = ∞) poznaçymo mnoΩynu 2π-periodyçnyx funkcij f, qki magt\ absolgtno neperervni poxidni do (r – 1)-ho porqdku vklgçno i f r p ( ) ≤ 1, p = 1, ∞ ; çerez Wp r — klas funkcij, sprqΩenyx do funkcij iz klasu Wp r , tobto Wp r = f f x f x t t dt f Wp r: ( ) – ( ) , – = + ∈         ∫1 2 2π π π ctg . (1) Nexaj dali Λ = λδ( )k{ } poznaça[ mnoΩynu funkcij natural\noho arhumen- tu, zaleΩnu vid parametra δ, qkyj zming[t\sq na deqkij mnoΩyni E Λ � R, wo ma[ prynajmni odnu hranyçnu toçku i, krim toho, λδ( )0 = 1 ∀δ ∈ E Λ . Zauva- Ωymo, wo u vypadku, koly δ ∈N , çysla λδ( )k = : λn k, [ elementamy neskin- çenno] prqmokutno] matryci Λ = λn k,{ }, n, k = 0, 1, … ; λn,0 = 1, n N∈ U 0{ }. Za dopomohog mnoΩyny λδ( )k{ } koΩnij funkci] f x( ) postavymo u vidpovid- nist\ rqd a0 2 0λδ( ) + k k kk a kx b kx = ∞ ∑ +( ) 1 λδ( ) cos( ) sin( ) , δ ∈EΛ , de a0, ak , bk � koefici[nty Fur�[ funkci] f. Qkwo cej rqd pry koΩnomu * Vykonano za pidtrymky DerΩavnoho fondu fundamental\nyx doslidΩen\ Ukra]ny (hrant F25.1/043). © K. M. ÛYHALLO, G. I. XARKEVYÇ, 2009 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 73 74 K. M. ÛYHALLO, G. I. XARKEVYÇ λδ ∈Λ , δ ∈EΛ , [ rqdom Fur�[ deqko] neperervno] funkci], to budemo ]] pozna- çaty çerez U fδ( ; x; Λ), a u vypadku, koly δ ∈N U 0{ }, � çerez U fn( ; x; Λ). Za umovy, wo poslidovnist\ λδ( ) ,k k{ } = ∞0 [ takog, wo rqd K tδ( ; )Λ = 1 2 + k k kt = ∞ ∑ 1 λδ( ) cos (2) [ rqdom Fur�[ deqko] sumovno] funkci], analohiçno do [1, s. 46] moΩna pokazaty pravyl\nist\ rivnosti U f xδ( ; ; )Λ = 1 π π π δ – ( ) ( ; )∫ +f x t K t dtΛ . (3) Zadaçu pro vidßukannq asymptotyçnyx rivnostej dlq velyçyny � �; ( , )U f Xδ Λ( ) = sup ( ) – ( ; ; ) f Xf x U f x ∈� δ Λ , (4) de X � normovanyj prostir, � ⊆ X � zadanyj klas funkcij, U fδ( ; x ; Λ), δ ∈EΛ , � operatory, porodΩeni konkretnym metodom U fδ( , )Λ pidsumovuvan- nq rqdiv Fur�[, budemo nazyvaty, naslidugçy O. I. Stepancq [2, s. 198], zadaçeg Kolmohorova � Nikol\s\koho. Qkwo v qvnomu vyhlqdi znajdeno funkcig ϕ δ( )  = ϕ �( ; U fδ( , )Λ ; δ) taku, wo pry δ → δ0 (de δ0 � hranyçna toçka mno- Ωyny EΛ ) � �; ( , )U f Xδ Λ( ) = ϕ δ( ) + o ϕ δ( )( ) , to kaΩut\, wo rozv�qzano zadaçu Kolmohorova � Nikol\s\koho dlq klasu � i metodu U fδ( , )Λ . S. M. Nikol\s\kym [3] bulo vstanovleno isnuvannq tisnoho vza[mozv�qzku miΩ velyçynamy � W r 1( ; Un( )Λ )1 i � W r ∞( ; Un C ( )Λ ) u vypadku, koly Λ = λn k,{ }, n = = 0, 1, … ; k = 0, 1, … , n, � dovil\na neskinçenna trykutna matrycq. DoslidΩen- nq S. M. Nikol\s\koho bulo prodovΩeno v roboti S. B. St[çkina ta S. O. Telq- kovs\koho [4]. Najbil\ß povni rezul\taty dlq trykutnyx Λ-metodiv pidsumovu- vannq rqdiv Fur�[ otrymav V. P. Motornyj u roboti [5]. Wo Ω stosu[t\sq operatoriv, wo porodΩugt\sq Λ-metodamy, qki oznaçeni za dopomohog sukupnosti Λ = λδ( )k{ } neperervnyx na 0, ∞[ ) funkcij, zaleΩnyx vid dijsnoho parametra δ, to v c\omu zv�qzku slid zhadaty rezul\taty P. Pych [7], a same, nastupni lemy. Lema 1. Qkwo funkciq Q t( ; )δ = – – ( ) sin k k k kt = ∞ ∑ 1 1 λδ peretvorg[t\sq v nul\ lyße v toçkax t = k π, k = 0, ±1, ±2, … , dlq bud\-qkyx δ ∈EΛ , to dlq dovil\nyx cilyx r ≥ 1 vykonu[t\sq rivnist\ � W Ur C∞( ); ( )δ Λ = � W Ur 1 1 ( ); ( )δ Λ . Lema 2. Qkwo funkciq Q t( ; )δ = k k k kt = ∞ ∑ 1 1 – ( ) cos λδ ma[ ne bil\ße odnoho korenq v intervali 0, π( ], to dlq cilyx r ≥ 2 ma[ misce rivnist\ ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 NABLYÛENNQ SPRQÛENYX DYFERENCIJOVNYX FUNKCIJ }X INTEHRALAMY … 75 � W Ur C∞( ); ( )δ Λ = � W Ur 1 1 ( ); ( )δ Λ . Qkwo u spivvidnoßenni (2) poklasty λδ( )k = e k– /δ , δ > 0, to operatory ty- pu (3) nazyvatymemo intehralamy Abelq � Puassona i poznaçatymemo P f xδ( , ) , tobto P f xδ( , ) = 1 1 2 1π π π δ – – /( ) cos∫ ∑+ +       = ∞ f x t e kt dt k k . (5) Vidpovidno P f xδ( , ) � sprqΩenyj intehral Abelq � Puassona, tobto P f xδ( , ) = 1 1π π π δ – – /( ) sin∫ ∑+ = ∞ f x t e kt dt k k . (6) Velyçyny typu (4) u vypadku U fδ( ; x; Λ) = P f xδ( , ) , � = W r ∞ abo � = W r ∞ u rivnomirnij metryci vyvçalys\ u robotax [8 – 18]. Metog dano] roboty [ znaxodΩennq pry koΩnomu δ > 0 toçnyx znaçen\ dlq velyçyn � W Pr C∞( ); δ = sup ( ) – ( , ) f W Cr f x P f x ∈ ∞ δ , (7) � W Pr 1 1 ( ); δ = sup ( ) – ( , ) f W r f x P f x ∈ 1 1δ . (8) Zaznaçymo, wo z roboty [10] dlq velyçyn (7) pry r = 1 dlq vsix δ > 0 vyply- va[ rivnist\ � W P C∞( )1; δ = 4 π δ 0 1/ arctg∫ e dtt– . Çerez Kn i K̃n , qk ce pryjnqto, my v podal\ßomu budemo poznaçaty vidomi konstanty Û. Favara � N. I. Axi[zera � M. H. Krejna z teori] najkrawyx nably- Ωen\: Kn = 4 1 2 10 1 1π m m n nm= ∞ + +∑ + (– ) ( ) ( ) , n = 0, 1, 2, … , K̃n = 4 1 2 10 1π m mn nm= ∞ +∑ + (– ) ( ) , n N∈ . Teorema 1. Qkwo r = 2l, l N∈ , to pry koΩnomu δ > 0 magt\ misce riv- nosti � W Pr C∞( ); δ = � W Pr 1 1 ( ); δ = i r r i ii K = +∑ 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 / – –( – )! δ – � i r r i ii K = ∑ 1 2 2 2 2 1 2 1 – –( )! ˜ δ – αδ ( )r , (9) de αδ ( )r = 2 1 1 0 1 0 0 1 2 2 1 1π δ/ – –ln –∫ ∫ ∫… + … t t t t n n e e dt dt dt . ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 76 K. M. ÛYHALLO, G. I. XARKEVYÇ Dovedennq. PokaΩemo spoçatku spravedlyvist\ teoremy dlq vypadku riv- nomirno] metryky. Vraxovugçy (1) i (6), ma[mo f x( ) – P f xδ( , ) = – ( ) – sin – – /1 1 2 2 1π π π δ∫ ∑+       = ∞ f t x t e kt dt k kctg . Zvidsy v rezul\tati r-kratnoho intehruvannq çastynamy otrymu[mo f x( ) – P f xδ( , ) = 1 1 1 21π π π π δ – ( ) – / ( ) – cos ( )∫ ∑+ + +    = ∞ f t x e k kt r dtr k k r . Tomu � W Pr C∞( ); δ = 1 π π π δsup ( ) ( ) – ( ) , f W r r r f t F t dt ∈ ∞ ∫ , de F tr, ( )δ = k k r e k kt r = ∞ ∑ + +    1 1 1 2 – cos ( )– /δ π . Oskil\ky f W r∈ ∞ i F tr, ( )δ [ neparnog pry r = 2l, l N∈ , to � W Pr C∞( ); δ ≤ 2 0 π π δ∫ F t dtr, ( ) . Z inßoho boku, qkwo sign F tr, ( )δ( ) = ±signsin t , to funkciq f taka, wo f tr( ) ( ) = = sign F tr, ( )δ( ), t ∈ – ,π π[ ] , neperervno i periodyçno prodovΩu[t\sq na R i nale- Ωyt\ do klasu W r ∞ [6, s. 104 – 106]. OtΩe, pry r = 2l, l N∈ , � W Pr C∞( ); δ ≥ 2 0 π π δ∫ F t dtr, ( ) i, takym çynom, � W Pr C∞( ); δ = 2 0 π π δ∫ F t dtr, ( ) = 2 0 π π δ∫ F t dtr, ( ) . (10) Rivnist\ sign F tr, ( )δ( ) = ±signsin t pry r = 2l, l N∈ , t ∈ – ,π π[ ] vyplyva[ iz nastupnyx mirkuvan\. Oçevydno, wo pry r = 2l, l N∈ , ma[mo Fr, ( )δ 0 = Fr, ( )δ π = 0. OtΩe, u pry- puwenni, wo F tr, ( )δ = 0 we pry deqkomu t0 ∈ ( , )0 π , zastosovugçy r – 1 raz teoremu Rollq, pryxodymo do vysnovku, wo dlq funkci] F t1, ( )δ = = – k ke k= ∞ − ∑ − 1 1 /δ coskt isnugt\ tr −1 1( ) , tr −1 2( ) ∈ ( , )0 π , tr −1 1( ) ≠ tr −1 2( ) taki, wo F tr1 1 1 , ( ) δ −( ) = F tr1 1 2 , ( ) δ −( ) = 0. Ale ce supereçyt\ tomu, wo zhidno zi spivvidnoßennqmy (1.441.2) i (1.448.2) z ro- boty [19] funkcig F t1, ( )δ moΩna podaty u vyhlqdi F t1, ( )δ = 1 2 2 1 1 2 1 2ln ( – cos ) – cos– / – / t e t eδ δ+ , t ∈ ( , )0 π , ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 NABLYÛENNQ SPRQÛENYX DYFERENCIJOVNYX FUNKCIJ }X INTEHRALAMY … 77 i lehko pereviryty, wo na intervali ( , )0 π rivnqnnq F t1, ( )δ = 0 ma[ lyße odyn korin\. Takym çynom, vyxodqçy iz spivvidnoßennq (10), pry r = 2l, l N∈ , δ > 0 oder- Ωu[mo � W Pr C∞( ), δ = 4 1 2 10 2 1 1π δ k k r e k= ∞ + +∑ − + – ( ) . Vvedemo do rozhlqdu funkcig, vyznaçenu na 0, ∞[ ) : ϕn x( ) = 4 1 2 10 2 1 1π k k x n e k= ∞ + +∑ − + –( )/ ( ) , n ≥ 1. Dana funkciq dopuska[ zobraΩennq ϕn x( ) = 2 1 1 0 1 1 2 1 1π / – –ln – x t t t t n n e e dt dt∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … + … , zokrema ϕ1( )x = 2 1 1 0 1 1 1 1π / – –ln – x t t e e dt∫ + . Dijsno, oskil\ky ln – – – 1 1 1 1 + e e t t = 2 2 10 2 1 1 k k te k= ∞ + ∑ + –( ) , to ma[mo 2 1 1 0 1 1 2 1 3 2 1 1π / – –ln – x t t t t t n n n e e dt dt dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ ∞ −… + … = = 4 2 1 0 1 0 2 1 1 2 1 3 2 1 π / –( )x t t t k k t n n n e k dt dt dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∑ ∞ ∞ ∞ = ∞ + −… + … = = 4 2 1 0 1 0 2 1 2 2 1 3 2 π / –( ) ( ) x t t k k t n n n e k dt dt dt∫ ∫ ∫ ∑ ∞ ∞ = ∞ + −… + … = … … = 4 2 1 0 1 0 2 1 π / –( ) ( ) x k k t n n e k dt n ∫ ∑ = ∞ + + = 4 1 2 10 2 1 1π k k x n e k= ∞ + +∑ + – ( ) –( )/ = ϕn x( ). Vykona[mo deqki peretvorennq funkci] ϕn x( ), n > 1: ϕn x( ) = 2 1 1 0 1 1 2 1 1π / – –ln – x t t t t n n e e dt dt∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … + … = = 2 1 1 0 1 0 1 1 2 1 1π / – – – ln – x t t t t n n e e dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ ∞ … + … – – 2 1 1 0 1 0 1 1 2 1 1π / – – – ln – x t t t t t n n n e e dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … + … = ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 78 K. M. ÛYHALLO, G. I. XARKEVYÇ = ϕn x ndt– / ( )1 0 1 0 ∫ – 2 1 1 0 1 0 1 1 1 2 1 1π / – – – – ln – x t t t t t n n n n e e dt dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … + … , pislq çoho za rekurentnymy spivvidnoßennqmy ϕn x( ) = ϕn x dt– / ( )1 0 1 0 ∫ – 0 1 1 1 / – x n t dt∫    ϕ otryma[mo ϕn x( ) = ϕn x dt– / ( )1 0 1 10 ∫ – 0 1 1 1 1 1 / – x n t dt∫     ϕ = = ϕn x dt– / ( )1 0 1 10 ∫ – ϕn x t dt dt– / ( )2 0 1 0 1 20 1 ∫ ∫ + 0 1 0 2 2 1 2 1 1 / – x t n t dt dt∫ ∫     ϕ = … … = k n k n k x t t k k dt dt = ∑ ∫ ∫ ∫… … 1 1 1 0 1 0 0 11 0 1 1– – – / (– ) ( ) – ϕ + + (– ) – / – – – 1 2 11 0 1 0 0 1 1 1 1 1 2 n x t t n n n t dt dt π ϕ∫ ∫ ∫…     … = = k n k n k x t t k k dt dt = ∑ ∫ ∫ ∫… … 1 1 1 0 1 0 0 11 0 1 1– – – / (– ) ( ) – ϕ + + (– ) ln – – / – – –1 2 1 1 1 0 1 0 0 1 1 2 1 1 n x t t t t n n n e e dt dt dt π ∫ ∫ ∫… + … . Tobto ϕn x( ) = k n k n k kk x= − − ∑ 1 1 11 0 1(– ) ! ( )–ϕ + (– ) – ( )1 1n x nα , (11) de ϕn( )0 = K n l K n l n n , – , ˜ , , = =     2 1 2 l N∈ . Pry r = 2l, l N∈ , ma[mo � W Pr C∞( ), δ = ϕ δr( ) = k r k r k kk= − − ∑ 1 1 11 0 1(– ) ! ( )–ϕ δ – αδ ( )r = = i r r i ii K = +∑ 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 / – –( – )! δ – i r r i ii K = ∑ 1 2 2 2 2 1 2 1 ( – )/ –( )! ˜ δ – αδ ( )r . Takym çynom, rivnist\ (9) dlq vypadku rivnomirno] metryky vykonu[t\sq. Spravedlyvist\ spivvidnoßennq (9) pry p = 1 vyplyva[ z lemy 2 z uraxuvannqm toho, wo funkciq Q t( ; )δ = – ( ),F t1 δ ma[ lyße odyn korin\ na promiΩku 0, π( ]. Teoremu 1 dovedeno. Teorema 2. Qkwo r = 2l + 1, l N∈ , to pry koΩnomu δ > 0 magt\ misce rivnosti ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 NABLYÛENNQ SPRQÛENYX DYFERENCIJOVNYX FUNKCIJ }X INTEHRALAMY … 79 � W Pr C∞( ), δ = � W Pr 1 1 ( ), δ = i r r i ii K = +∑ 1 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 ( – )/ – –( – )! δ – – i r r i ii K = ∑ 1 1 2 2 2 1 2 1 ( – )/ –( )! ˜ δ + βδ ( )r , (12) de βδ ( )r = 4 2 1 1π δ 0 1/ 0 0 arctg∫ ∫ ∫… … t t t r r e dt dt– . Dovedennq. PokaΩemo, wo spivvidnoßennq (12) ma[ misce u vypadku rivno- mirno] metryky. Vraxovugçy, wo – ( ) ( ) π π ∫ f tr dt = 0, oderΩu[mo � W Pr C∞( ), δ = 1 π π π δsup ( ) ( ) – ( ) , f W r r r f t F t dt ∈ ∞ ∫ = = 1 2π π π π δ δsup ( ) ( ) – – ( ) , , f W r r r r f t F t F dt ∈ ∞ ∫         . Oskil\ky f W r∈ ∞ , F tr, ( )δ [ parnog pry r = 2l + 1, l N∈ , to � W Pr C∞( ), δ ≤ 2 2 0 π π π δ δ∫    F t F dtr r, ,( ) – . Z inßoho boku, qkwo sign F tr, ( )δ   – Fr,δ π 2       = ± sign cos t, to funkciq f taka, wo f tr( )( ) = sign F tr, ( )δ   – Fr,δ π 2       , t ∈ – ,π π[ ] , neperervno i periodyçno pro- dovΩu[t\sq na R i naleΩyt\ do klasu W r ∞ [6, s. 187, 188]. OtΩe, pry r = 2l + + 1, l N∈ , � W Pr C∞( ), δ ≥ 2 2 0 π π π δ δ∫    F t F dtr r, ,( ) – i, takym çynom, � W Pr C∞( ), δ = 2 2 0 π π π δ δ∫    F t F dtr r, ,( ) – = = 2 2 2 0 2 0 2 π π π π π δ δ π δ δ / , , / , ,( ) – – ( – ) –∫ ∫               F t F dt F t F dtr r r r = = 2 0 2 π π π δ δ / , ,( ) – –∫ ( )( )F t F t dtr r . (13) Rivnist\ sign F tr, ( )δ   – Fr,δ π 2       = ± sign cos t vyplyva[ iz nastupnyx mir- kuvan\. U prypuwenni, wo F tr, ( )δ – Fr,δ π 2     = 0, r = 2l + 1, l N∈ , pry deqkomu t0 ∈ ∈ ( , )0 π , t0 ≠ π 2 , zhidno z teoremog Rollq isnu[ t1 ∈ ( , )0 π take, wo ′F tr, ( )δ 1 = 0, ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 80 K. M. ÛYHALLO, G. I. XARKEVYÇ zvidky F tr – , ( )1 1δ = 0. Ale ce supereçyt\ tomu, wo sign F tr – , ( )1 δ( ) = ± sign sin t pry r = 2l + 1, l N∈ . OtΩe, t = π 2 � [dynyj rozv�qzok rivnqnnq F tr, ( )δ – – Fr,δ π 2     = 0 na promiΩku 0,π[ ]. I oskil\ky sign ′( )F tr, ( )δ = ± sign sin t pry r = = 2l + 1, l N∈ , to funkciq F tr, ( )δ – Fr,δ π 2     [ monotonnog na ( , )0 π . OtΩe, vyxodqçy iz spivvidnoßennq (13), pry r = 2l + 1, l N∈ , oderΩu[mo � W Pr C∞( ), δ = 4 1 2 1 2 1 0 2 0 2 1 π π δ/ – – ( ) cos( )∫ ∑ = ∞ + + + k k r e k k t dt . Takym çynom, pry r = 2l + 1, l N∈ , δ > 0 ma[mo � W Pr C∞( ), δ = 4 1 1 2 10 2 1 1π δ k k k r e k= ∞ + +∑ + (– ) – ( ) –( )/ . Vvedemo do rozhlqdu funkcig, wo vyznaçena na 0, ∞[ ) : ψn x( ) = 4 1 1 2 10 2 1 1π k k k x n e k= ∞ + +∑ + (– ) – ( ) –( )/ , n ≥ 1. Funkciq ψn x( ) dopuska[ zobraΩennq ψn x( ) = 4 0 1 1 2 1 π / – x t t t n n e dt dt∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … …arctg , zokrema ψ1( )x = 4 0 1 1 1 π / – x te dt∫ arctg . Dijsno, oskil\ky arctge t– 1 = k k k te k= ∞ + ∑ +0 2 1 1 2 1 1 (– ) –( ) , to 4 0 1 1 2 1 3 2 1 π / – – x t t t t n n n e dt dt dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ ∞ … …arctg = = 4 1 2 1 0 1 0 2 1 1 2 1 3 2 1 π / –( ) –(– ) x t t t k k k t n n n e k dt dt dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∑ ∞ ∞ ∞ = ∞ + … + … = = 4 1 2 1 0 1 0 2 1 2 2 1 3 2 π / –( ) –(– ) ( ) x t t k k k t n n n e k dt dt dt∫ ∫ ∫ ∑ ∞ ∞ = ∞ + … + … = … … = 4 2 1 0 1 0 2 1 π / –( ) ( ) x k k t n n e k dt n ∫ ∑ = ∞ + + = 4 1 1 2 10 2 1 1π k k k x n e k= ∞ + +∑ + (– ) – ( ) –( )/ = ψn x( ) . ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 NABLYÛENNQ SPRQÛENYX DYFERENCIJOVNYX FUNKCIJ }X INTEHRALAMY … 81 Vykona[mo deqki peretvorennq funkci] ψn x( ) , n > 1: ψn x( ) = 4 0 1 1 2 1 π / – x t t t n n e dt dt∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … …arctg = = 4 0 1 0 1 1 2 1 π / – – x t t t n n e dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ ∞ … …arctg – – 4 0 1 0 1 1 2 1 π / – – x t t t t n n n e dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … …arctg = = ψn x dt– / ( )1 0 1 0 ∫ – 4 0 1 0 1 1 2 1 π / – – x t t t t n n n e dt dt∫ ∫ ∫ ∫ ∞ ∞ … …arctg . Dali, skorystavßys\ rekurentnymy spivvidnoßennqmy ψn x( ) = ψn x dt– / ( )1 0 1 0 ∫ – 0 1 1 1 / – x n t dt∫    ψ , otryma[mo ψn x( ) = ψn x dt– / ( )1 0 1 10 ∫ – 0 1 1 1 1 1 / – x n t dt∫     ψ = = ψn x dt– / ( )1 0 1 10 ∫ – ψn x t dt dt– / ( )2 0 1 0 1 20 1 ∫ ∫ + 0 1 0 2 2 1 2 1 1 / – x t n t dt dt∫ ∫     ψ = … … = k n k n k x t t k k dt dt = ∑ ∫ ∫ ∫… … 1 1 1 0 1 0 0 11 0 1 1– – – / (– ) ( ) – ψ + + (– ) – / – – – 1 2 11 0 1 0 0 1 1 1 1 1 2 n x t t n n n t dt dt π ψ∫ ∫ ∫…     … = = k n k n k x t t k k dt dt = ∑ ∫ ∫ ∫… … 1 1 1 0 1 0 0 11 0 1 1– – – / (– ) ( ) – ψ + + (– ) – / – –1 41 0 1 0 0 1 1 2 1n x t t t n n n e dt dt dt π ∫ ∫ ∫… …arctg . Tobto ψn x( ) = k n k n k kk x= − −∑ 1 1 11 0 1(– ) ! ( ) – ψ + (– ) – ( )1 1n x nβ , de ψn( )0 = K n l K n l n n , , ˜ , , = = +     2 2 1 l N∈ . OtΩe, pry r = 2l + 1, l N∈ , otryma[mo ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1 82 K. M. ÛYHALLO, G. I. XARKEVYÇ � W Pr C∞( ), δ = ψ δr( ) = k r k r k kk= − −∑ 1 1 11 0 1(– ) ! ( ) – ψ δ + βδ ( )r = = i r r i ii K = +∑ 1 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 ( – )/ – –( – )! δ – i r r i ii K = ∑ 1 1 2 2 2 1 2 1 ( – )/ –( )! ˜ δ + βδ ( )r . Takym çynom, rivnist\ (12) u vypadku rivnomirno] metryky vykonu[t\sq. Pry p = 1 spravedlyvist\ spivvidnoßennq (12) vyplyva[ z lemy 2. Teoremu 2 dovedeno. 1. Stepanec A. Y. Klassyfykacyq y pryblyΩenye peryodyçeskyx funkcyj. � Kyev: Nauk. dumka, 1987. � 268 s. 2. Stepanec A. Y. Metod¥ teoryy pryblyΩenyq. � Kyev: Yn-t matematyky NAN Ukrayn¥, 2002. � Ç. I. � 427 s. 3. Nykol\skyj S. M. PryblyΩenye funkcyj tryhonometryçeskymy polynomamy v srednem // Yzv. AN SSSR. Ser. mat. � 1946. � 10, # 6. � S. 207 � 256. 4. Steçkyn S. B., Telqkovskyj S. A. O pryblyΩenyy dyfferencyruem¥x funkcyj tryho- nometryçeskymy polynomamy v metryke L // Tr. Mat. yn-ta AN SSSR. � 1967. � 88. � S. 20 � 29. 5. Motorn¥j V. P. PryblyΩenye peryodyçeskyx funkcyj tryhonometryçeskymy mnohoçle- namy v srednem // Mat. zametky. � 1974. � 16, # 1. � S. 15 � 26. 6. Kornejçuk N. P. ∏kstremal\n¥e zadaçy pryblyΩenyq. � M.: Nauka, 1976. � 320 s. 7. Pych P. Approximation of functions in L- and C-metrics // Ann. Soc. Math. Pol. – 1967. – 1, # 11. – P. 61 – 76. 8. Natanson Y. P. O porqdke pryblyΩenyq neprer¥vnoj 2π-peryodyçeskoj funkcyy pry pomowy ee yntehrala Puassona // Dokl. AN SSSR. � 1950. � 72. � S. 11 � 14. 9. Tyman A. F. Toçnaq ocenka ostatka pry pryblyΩenyy peryodyçeskyx dyfferencyruem¥x funkcyj yntehralamy Puassona // Dokl. AN SSSR. � 1950. � 74. � S. 17 � 20. 10. Nagy B. Sz. Sur l’ordre de l’approximation d’une fonction par son integrale de Poisson // Acta math. Acad. sci. hung. – 1950. – 1. – P. 183 – 188. 11. Malej L. V. Toçnaq ocenka pryblyΩenyq kvazyhladkyx funkcyj yntehralamy Puassona // Dokl. AN BSSR. Ser. fyz.-tex. � 1961. � # 3. � S. 25 � 32. 12. Bausov L. Y. Lynejn¥e metod¥ summyrovanyq rqdov Fur\e s zadann¥my prqmouhol\n¥my matrycamy. I // Yzv. vuzov. � 1965. � 46, # 3. � S. 15 � 31. 13. Ítark ∏. L. Polnoe asymptotyçeskoe razloΩenye dlq verxnej hrany uklonenyq funkcyj yz Lip1 ot yx synhulqrnoho yntehrala Abelq � Puassona // Mat. zametky. � 1973. � 13, # 1. � S. 21 � 28. 14. Baskakov V. A. O nekotor¥x svojstvax operatorov typa operatorov Abelq � Puassona // Tam Ωe. � 1975. � 17, # 2. � S. 169 � 180. 15. Baskakov V. A. Asymptotyçeskye ocenky pryblyΩenyq soprqΩenn¥x funkcyj soprqΩen- n¥my yntehralamy Abelq � Puassona // Prymenenye funkcyonal\noho analyza v teoryy pryblyΩenyj. � Kalynyn, 1975. � V¥p. 5. � S. 14 � 20. 16. Falaleev L. P. PryblyΩenye soprqΩenn¥x funkcyj obobwenn¥my operatoramy Abelq � Puassona // Mat. zametky. � 2000. � 67, # 4. � S. 595 � 602. 17. Falaleev L. P. O pryblyΩenyy funkcyj obobwenn¥my operatoramy Abelq � Puassona // Syb. mat. Ωurn. � 2001. � 42, # 4. � S. 926 � 936. 18. Ûyhallo K. M., Xarkevyç G. I. Povna asymptotyka vidxylennq vid klasu dyferencijovnyx funkcij mnoΩyny ]x harmonijnyx intehraliv Puassona // Ukr. mat. Ωurn. � 2002. � 54, # 1. � S. 43 � 52. 19. Hradßtejn Y. S., R¥Ωyk Y. M. Tablyc¥ yntehralov, summ, rqdov y proyzvedenyj. � M.: Fyzmatyz, 1963. � 1100 s. OderΩano 15.06.07, pislq doopracgvannq � 21.03.08 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2009, t. 61, # 1